Déjà vu

15. března 2011 v 12:27 |  Poezie
Louku a květiny
sežehla zima
sněhové jazyky
už sotva vnímám.
A
pocit déjà vu
neustupuje.

Dřevěný krmelec
a stéblo sena
pomalu mizí
vahou mých víček.

Sněhové jazyky
pálí mě stejně
na holé kůži
jako ten tvůj.

A když otevřu oči
vidím opět tebe
vlastně ne opět
- poprvé.
A
pocit déjà vu
pomalu ustupuje.

Znovu mám cit
nejen v prstech
tuším tvoje tělo.

Budeme spolu?

Ano

Ale vždyť...

Pšt, svedeme to na čas


Anglický překlad:
Through fields and meadows
Winter has gone.
Now, snowdrifts' shadows
Eclipse my sun.
And
The feeling of déjà vu
Lingers on.

Wooden crib
And a little straw
Disappear slowly
Under my eyelids.

The snowdrifts burn
On my naked skin
Just as
Those of your scent.

As I open my eyes,
I see again - You.
Well, not again
- For the first time.
And
The feeling of déjà vu
Slowly dissolves.

I feel once again
not just in my fingers
I sense your body.

Will we be together?

Yes

But…

Hush, we'll blame it on the time.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dorray dorray | 15. března 2011 v 12:28 | Reagovat

Umístila se ve finálních 150 básních z 1200 v mezinárodní italské soutěži. Bohužel nevýherní místo :)

2 TaziDra TaziDra | E-mail | Web | 29. dubna 2011 v 21:59 | Reagovat

pokud si jí psal ty tak je to dost slušnej výkon !!!!!

3 dorray dorray | E-mail | Web | 29. dubna 2011 v 23:05 | Reagovat

[2]: Děkuju za komentář. Samozřejmě, že jsem to psal já :) I když je pravda, že s anglickou verzí mi trochu pomohl strejda překladatel a upravil pár výrazů, které se úplně nehodily.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama