Po otřesech

25. května 2011 v 13:17 |  Téma týdne
Tma,
co zbyla po světle,
je vždycky hustší.

Skryté za sklem
číhají
ty její zmizelé
prázdné oči.

V temnu
jen já vidím
šedé neblednoucí
stíny.

Její
už navždy mlčící ústa
řeknou:
"Nechť tvoje minulost
je
tvoje budoucnost."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 25. května 2011 v 15:35 | Reagovat

wooow,...tak tohle je teda dost hustý...občas sem zajdu a ty mě nikdy nezklameš :-D

2 lucisek169 lucisek169 | Web | 25. května 2011 v 17:17 | Reagovat

Tý jo, dobrý :-)

3 dorray dorray | E-mail | Web | 26. května 2011 v 16:08 | Reagovat

[1]: To je dobře. No je to takový ten mrazivý pocit, co nutí, k půlnočnímu procitnutí. Ten, když člověk leží v fetální poloze a cítí chladné prsty smutku na noze.

[2]: Dík :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama